Neziskovka Pes a Člověk pomáhá pomocí zooterapie

Sdílet
Čas čtení: 5 minuty

Pes a Člověk je nezisková organizace, která pomáhá lidem – s hendikepem, dětem a seniorům. Jejich pomoc spočívá ve využívání různých zvířat v terapeutickém procesu – v tzv. zooterapii. Je to také jedno z prvních sdružení v České republice, které se zaměřuje na zooterapii a stejně tak první, které se cíleně věnuje rattusterapii – tedy využití potkanů v léčebném procesu v aktivním slova smyslu. V rozhovoru se dozvíte, jaká zvířata jsou vhodná k zooterapii, co přesně zooterapie obnáší a jak proč se dodržují zásady welfare. Seznamte se s …

Jmenuji se Zdenka Prošková, jsem jedním ze zakládajících členů a zároveň předsedkyní společnosti Pes A Člověk. Zooterapiím se v rámci dobrovolnictví věnuji více než 18 let. V soukromém životě jsem maminkou čtyř dětí, které spolu s manželem vedeme k životu šetrnému vůči okolí – lidem, prostředí i věcem. Při zooterapiích využívám schopnosti svých rattusterapeutických potkanů (tzv. Rattusterapie) a dvou terapeutických fenek. Se svou třetí fenkou se pokouším věnovat záchranářskému výcviku. Profesně jsem chemik – ekolog, pracovník v sociálních službách, absolventka tříletého teoretického studia psychoterapie.

Představte nám organizaci Pes a člověk

Společnost Pes A Člověk vznikla jako pokračování Občanské iniciativy. Zaregistrována jako občanské sdružení byla v létě roku 2000, ale její členové se zooterapiím věnovali již od roku 1997.

Naším posláním je přinášet radost tam, kde chybí a je jí třeba, pomocí terapeutických týmů, využívajících živá zvířata. Realizujeme návštěvní programy v zařízeních sociální péče, v domácnostech, ve školách i školkách, všude tam, kde vnímáme, že kontakt klienta s připraveným zooterapeutickým týmem by mohl být prospěšný.

V čem se odlišujete od jiných podobných organizací?

Jsme jedna ze dvou prvních organizací zabývajících se canisterapií v ČR a první organizace zabývající se zooterapií. V organizaci jsme všichni dobrovolníci. Nikdo u nás nepobírá za svou práci finanční odměny, zooterapie vykonáváme zdarma a ve svém volném čase. Nechceme rozlišovat klienty na ty, kdo na naše služby mají a ty, kteří mají zkrátka smůlu. Přesto se snažíme o co nejvyšší kvalitu služeb. Stejně tak usilujeme o kvalitní péči o naše dobrovolné pracovníky, jejich připravenost pro práci, ale i o komunikaci s nimi a úzký vztah mezi jednotlivými týmy. Vážíme si každého, kdo nám v naší práci pomáhá, ale i každého, kdo naši pomoc potřebuje. Asi nejvýraznějším znakem našich zooterapeutických týmů je vysoká míra empatie, zaměření na klienta a schopnost komunikace.

Neméně důležitým znakem je přísné dbaní na zásady welfare – tedy o životní pohodu námi používaných zvířat. To se odráží zejména v přístupu k nim – pracujeme zásadně formou pozitivní motivace, dbáme na kvalitní odpočinek a zásadně se vyhýbáme přetěžování. Svá zvířata považujeme za plnohodnotné součásti terapeutických týmů a dbáme na to, aby i ona měla ze zooterapií dobrý pocit. Žádné zvíře není u nás do „práce“ nuceno, dokonce ani není vedeno k tomu, aby trpělivě snášelo nepříjemnosti, naopak je podporováno v tom, aby bylo opravdu samo sebou a terapeutický tým se učí společně nalézat vhodné uplatnění svých silných stránek.

Komu pomáháte?

Zaměřujeme se na nejrůznější skupiny handicapovaných občanů, ale obrací se na nás i mateřské školky či základní školky, dětské koutky atd. V současné době je počet našich klientů někde kolem 1000 osob.

Potkan "Kulička"
Potkan “Kulička”

S jakými druhy zvířat pracujete?

Pracujeme s jakýmkoli druhem, který nám naši zooterapeuti nabídnou. Naleznete u nás samozřejmě psy, kočky, morčata, králíky, fretky, ale i potkany, kozy, ovce, koně… Nevyhýbáme se žádným živočišným druhům, neboť každý klient je jiný a cestu k němu je zbytečné si zavírat předsudky. Stejně tak každé zvíře je schopné jiné aktivity, jiného stylu práce s klientem a sílu našich týmů vnímám i v tom, že jsou schopni jednotlivé druhy zvířat volit dle potřeby, doplňovat se navzájem.

Jak těžké/náročné je vycvičit psa či jiné zvíře? Jak výcvik probíhá?

Slovo „výcvik“ je novodobým omylem, který se v našem oboru nově zavádí. Ono samozřejmě je těžké přiznat, že k zooterapii zvíře vycvičeno být nemusí, daný zooterapeut pak může působit jako hochštapler. Nicméně je třeba brát v potaz, že v zooterapii nejde o stejný druh práce jako třeba u asistenčních nebo vodících psů. Naopak. Čím je zvíře samostatnější, tím je pro zooterapii přínosnější.

Osobně raději nazývám proces zooterapeutické přípravy zvířete výchovou a správnou socializací. Je třeba, aby zvíře získalo čistě pozitivní zkušenost z kontaktu s cizím člověkem, aby se u něj podporovalo nadšení při tomto kontaktu, vyhledávání klientů a samostatná práce s nimi. Naprosto nezbytný je pak kvalitní vztah s lidskou částí terapeutického týmu, který musí být založen na vzájemné důvěře. Laicky řečeno, pokud mi mé zvíře nebude věřit, nebude schopno pracovat dostatečně kvalitně při zooterapii. A naopak, pokud já nebudu svému zvířeti věřit, uženu si místo skvělého pocitu při každé odpracované zooterapii jen žaludeční vředy.

Kvalitní vztah a dobře připravený tým se pozná na první pohled.

Kolik lidí pracuje ve vaší organizaci?

V současnosti máme něco kolem 100 dobrovolných pracovníků z celé ČR, kteří obsáhnou přibližně 1000 klientů. Toto číslo je na mezi toho, co jsme momentálně schopni v rámci dobrovolnictví zvládnout.

Zooterapie je zajímavý obor – můžete nám jej stručně přiblížit?

Zooterapie jako název zní honosně, ale není to nic nového. Jde o využití zvířat v terapeutickém procesu. Forem zooterapie je vícero, od pouhé pasivní přítomnosti zvířete v místnosti s klienty, až po přímé využití a zapojení zvířete v kontaktu s lidmi. Využívá se pozitivního působení zvířat nejen na lidské tělo, ale i na lidskou psychiku. Správně pracující zooterapeutický tým je schopen „sáhnout“ opravdu velmi hluboko a klientům pomoci s celou škálou problémů.

Máte hmatatelné výsledky své práce?

Vím, že čtenáře by oslovil nějaký tklivý příběh s pozitivním koncem. Já ale velmi nerada vybírám jeden příklad z mnoha, protože za ty roky práce se těch opravdu emočně nabitých chvil objevila spousta. Od seniorky, která během naší první návštěvy poprvé promluvila (personál domova důchodců si do té doby myslel, že je němá), po autistické dítko, které oslovila přítomnost maličkého potkana.

Za hmatatelný výsledek ale považuji zejména to, že zařízení sociální péče jsou s naší prací spokojena, že naše terapeuty práce baví a vždy jdou do ní naplno. Asi nejdojemnější je pro mě chvíle, kdy se terapeuti sejdou a společně si předávají zkušenosti nebo organizují povahové zkoušky. Z těchto setkání čiší hodně emocí a energie, protože jsou to všechno velmi „obyčejní“ lidé, kteří dělají neobyčejné věci, a já jsem velice pyšná, že mohu být při tom.

P1200489Co nejvíce postrádáte při své práci?

Podporu státu. Mohli bychom pomoci mnohem většímu počtu lidí, pokud by se zooterapie stala podporovaným oborem.

Co vám tato práce přináší?

Uspokojení, dobrý pocit, emocemi nabité okamžiky, správný a prospěšný způsob využití mých vhodných zvířat, ale i přátelství a blízkost stejně naladěných lidí. Při zooterapiích vzniká mezi našimi týmy určitá vzájemná úcta, spolupráce a mnohdy silné přátelství.

Jak můžeme vaši organizaci podpořit?

Vím, že by se asi hodilo napsat nyní číslo účtu a očekávat dary. Ale to je informace snadno zjistitelná na našich webových stránkách. A byť vítáme i tuto podporu, potěší nás i podpora psychická či dobrovolnická. Nadšení terapeuti se velmi těžce hledají, zvlášť ti s vhodnými zvířaty. A za mě osobní prosba – pokud někde potkáte náš zooterapeutický tým, dejte mu najevo uznání. Zooterapeutická práce je mnohdy vyčerpávající, náročná a i malé ocenění, kterým zooterapeutický tým kdokoli na duši pohladí, je silnou vzpruhou. „Naše“ týmy si to totiž pro svou nezištnost a opravdovost zaslouží.

Kontakt

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *