Neziskovka La Strada pomáhá v boji proti obchodování s lidmi a pracovnímu vykořisťování

Sdílet
Čas čtení: 5 minuty

Paní Markéta Hronková je ředitelkou neziskové organizace La Strada. Ta se zabývá problematikou obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování, poskytuje sociální a prevenční služby, vzdělává a provozuje azylové centrum. Více o aktivitách v rozhovoru.

Jmenuji se Markéta Hronková a v současné době jsem ředitelkou obecně prospěšné společnosti La Strada Česká republika. Do funkce ředitelky jsem nastoupila na jaře roku 2014, po 10 letech vedení Slovensko-českého ženského fondu. Celá má profesní kariéra se týká lidských práv, již od ukončení právnické fakulty jsem se věnovala této problematice, nejprve v Poradně pro uprchlíky, pak v Slovensko-českém ženském fondu a nyní v La Stradě. Vedení organizace s tak profesionálním, obětavým a výkonným týmem, jaký La Strada má, je pro mne ctí, ale i zároveň velkým závazkem a výzvou. Mým hlavním úkolem je zajistit, aby organizace, která se věnuje jako jedna z mála tak závažné problematice, jakou je obchodování s lidmi, měla dostatek zdrojů, dobrý management a veškeré zázemí a podmínky pro plynulé fungování a poskytování podpory a asistence obchodovaným osobám. Doufám, že zatím tento svůj cíl naplňuji a že se mi to bude dařit i do budoucna.

Představte nám neziskovku La Strada

Organizace La Strada Česká republika se zabývá problematikou obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování, a to na úrovni poskytování sociálních služeb, prevence (kampaně, terénní aktivity), vzdělávání a advokačních a lobby aktivit. V současnosti provozuje rovněž azylové bydlení, SOS a infolinku. La Strada ČR byla založena v roce 1998 a v roce 2004 spoluzaložila mezinárodní sdružení La Strada International.

Nejintenzivnější forma spolupráce je navazována s klientelou, která využívá sociální služby organizace (Krizová pomoc, Azylové ubytování, Odborné sociální poradenství). Těmto lidem také můžeme nabídnout sadu dílčích služeb, jako je tlumočení, zprostředkování lékařské a psychoterapeutické péče, právní poradenství a zastupování, zprostředkování kontaktu s orgány činnými v trestním řízení, pracovně-právní poradenství a podpora při vstupu na regulérní český trh práce, případně asistence při návratu do země původu a další.

Kontakty s budoucí klientelou různých národností navazujeme z velké části prostřednictvím naší SOS a infolinky, na kterou volají nejen obchodované a vykořisťované osoby, ale například také jejich blízcí, jiné neziskové organizace i veřejnost. Linka tak funguje jako vstupní brána pro budoucí klientelu a rovněž jako specifický komunikační kanál pro poradenství – například před cestou do zahraničí za prací.

S lidmi, kteří jsou ohroženi vykořisťováním a obchodováním s lidmi, se pracovnice a pracovníci organizace setkávají při práci v terénu. Chodí přímo do oblastí, kde by k vykořisťování či obchodování mohlo docházet a šíří zde informace lidem z cílové skupiny, případně lidem cílové skupině blízkým.

La Strada jako expertní organizace taktéž šíří informace o problematice a lobbuje v souladu se svými zkušenostmi tak, aby v co největší míře zastupovala práva obchodovaných a vykořisťovaných osob při tvorbě politik a legislativy.

V čem je výjimečná (jedinečná)?

Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada
Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada

La Strada je jediná organizace v České republice, která se zabývá výhradně problematikou obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování. Vzhledem k šestnáctileté existenci disponuje propracovanými metodami podpory obchodovaných a vykořisťovaných lidí i prevence v podobě terénních aktivit. Kromě přímé práce s klientkami a klienty se pracovnice a pracovníci organizace La Strada zabývají výzkumnými aktivitami, které jsou často zaměřené na stávající evropskou a českou legislativu v oblasti obchodování s lidmi. Výstupy výzkumů a analýz jsou dále využívány ke zlepšování legislativy směrem k větší podpoře obchodovaných a vykořisťovaných osob a uznávání jejich nároku na odškodnění.

Jaké problémy nejčastěji řešíte?

Ve své praxi se setkáváme s osobami, kterým zajišťujeme potřebnou podporu v návratu do běžného života po traumatickém zážitku. Tyto osoby často potřebují nejen sociální a právní poradenství, ale někdy rovněž dočasné bydlení, či ošacení. Snažíme se ulehčit obchodovaným a vykořisťovaným lidem jejich velmi nelehkou životní situaci, aby nebyly znovu obchodovány, či vykořisťovány, případně aby se domohli spravedlivého odškodnění v rámci soudních procesů.

Kdo vás podporuje?

Organizace je podporována z veřejných zdrojů v podobě dotací, ale rovněž v rámci realizace projektů, které se týkají jejího zaměření (kampaně, výzkum apod.). Částečně je organizace podporována soukromými věcnými i finančními dary a mnoha dobrovolnicemi a dobrovolníky.

Pomáháte (i) cizincům – Jaké situace jim pomáháte řešit?

Naše organizace zajišťuje podporu jak českým občanům, tak cizincům. V případě, kdy je česká občanka či český občan obchodován v zahraničí, spolupracujeme s dalšími subjekty na jejím či jeho co nejrychlejším návratu do vlasti. Následně poskytujeme výše zmíněnou péči. Stejným způsobem však podporujeme rovněž cizinky a cizince, a to v případě, že jsou obchodováni do České republiky, či v rámci České republiky.

Můžete uvést konkrétní příklad člověka, kterému jste pomohli?

Obchodování s lidmi je trestný čin, který je často páchán organizovaně a je řešen v rámci trestněprávního procesu. Proto je velmi podstatná maximální anonymita obchodovaných osob kvůli jejich bezpečnosti a není možné zveřejňovat informace o konkrétních lidech. Uvádíme alespoň modelovou situaci, se kterou se ve své praxi často setkáváme.


Renata je mladá žena, která se v 18 letech kvůli sporům s matkou a sexuálnímu obtěžování ze strany matčiných partnerů rozhodla odejít z domácnosti, kde vyrůstala. Útočiště našla u své o deset let starší kamarádky Veroniky z diskotéky, která Renatu velice podporovala v jejím rozhodnutí osamostatnit se a nabídla jí možnost bydlet ve svém bytě. Domluvily se, že náklady na byt bude zatím platit Veronika, Renata ukončí školu a začne si hledat práci. Krátce na to si kamarádka našla přítele, který v bytě trávil čím dál tím víc času. Od té doby Renatě začala vyčítat, kolik ji stojí peněz, co vše pro ni udělala a že by jí Renata měla začít splácet, co jí dluží. Renata se pokoušela najít zaměstnání, ale nikde se nesetkala s úspěchem. Jednoho večera po bujaré oslavě, která v bytě proběhla, se Renata probudila v cizím bytě. Cítila se omámená a zesláblá, domnívala se, že jí byly podány uspávací léky.

Za několik hodin do bytu přišel přítel Veroniky, který Renatě oznámil, že kamarádce bude splácet dluh poskytováním sexuálních služeb za peníze. Od následujícího dne se v bytě začali střídat muži, které musela Renata sexuálně uspokojovat dle jejich požadavků. Renata nesměla sama vycházet z bytu, pokud něco potřebovala zařídit, vždy jí kamarádky přítel nebo někdo z jeho známých doprovodil. Veronika ji několikrát navštívila, ale nikdy jí nepomohla z bytu utéct. Veroničin přítel Renatu vozil na trasu k hranicím, kde musela provozovat sexuální služby v autech zákazníků. Na trase se seznámila s Pavlem, který jí začal navštěvovat i v bytě. Renata se s Pavlem začala sbližovat a po čase se mu svěřila, že by se chtěla dostat pryč. Pavel nejdříve říkal, že vše musí promyslet. Renata nechtěla, aby kontaktoval policii, ale aby jí pomohl utéct on sám.

Několik týdnů probírali možnosti útěku a nakonec Pavel Renatě sdělil, že našel kontakt na organizaci La Strada a že jí pomůže tuto organizaci kontaktovat. Ve smluvenou dobu Pavel přijel za Renatou na trasu. V autě vyčkali, než Veroničin přítel odjel zkontrolovat ostatní děvčata, a poté vyrazili do Prahy. Renata projevila zájem o utajené ubytování v rámci sociální služby Krizová pomoc v pobytové formě a následně o sociální službu Azylové domy. Renata projevovala jasné známky a projevy posttraumatické stresové poruchy po prožitém traumatu. Měla problémy s příjmem potravy, úzkosti, děsivé sny, vyhýbala se sociálním kontaktům. Na základě jejího zájmu jí byla zprostředkována psychologická a lékařská péče, ve spolupráci se sociální pracovnicí si Renata vypracovala bezpečnostní plán (co dělat v případě pocitu ohrožení) a navázala kontakt s matkou. Po půl roce se Renata cítila natolik dobře, že byla schopná najít a udržet si zaměstnání a odejít z azylového bytu do vlastního podnájmu.


Můžete zhodnotit stav obchodování s lidmi (vykořisťování, diskriminaci) na území naší republiky ve srovnání s Evropou?

Zhodnotit stav obchodování s lidmi u nás a v Evropě by vydalo na dizertační práci. Důležité je jistě zmínit, že na našem území dochází k obchodování s lidmi, jedná se hlavně o obchodování s lidmi za účelem nucené práce a pracovního vykořisťování a také o obchodování s lidmi za účelem nucené prostituce. Nelze uvádět žádná konkrétní čísla vzhledem k tomu, že počty klientek a klientů naší organizace jsou jen nepatrnou špičkou ledovce. Odhaduje se, že na celém světě je obchodováno 21 miliónů lidí, toto číslo je samo o sobě neuvěřitelné a ukazuje, jak rozsáhlý tento kriminální jev je, Česká republika v tomto netvoří výjimku. Zajímavostí oproti vyspělým evropským státům je, že Česká republika je stále ještě zemí cílovou, tranzitní i zemí původu. Znamená to tedy, že La Strada řeší situaci jak klientek a klientů – občanek a občanů České republiky, kde došlo k obchodování do zahraničí nebo v rámci ČR, tak osob obchodovaných do České republiky ze zahraničí a také osob, které byly identifikovány jako obchodované při průjezdu Českou republikou.

Jaké je vaše největší přání?

Největším přáním je samozřejmě svět, ve kterém se již nebude s lidmi obchodovat jako se zbožím. Tedy svět, ve kterém organizace jako La Strada nebudou vlastně už vůbec zapotřebí. Víme, že splnění tohoto přání je v nedohlednu. Do té doby se ale budeme dál o naplnění tohoto snu/cíle snažit.

Kontakt

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *