Probíhá evropský projekt pro odstraňování bariér při zaměstnávání osob infikovaných HIV

Sdílet
Čas čtení: 2 minuty

Česká společnost AIDS pomoc, o. s. (ČSAP) realizuje v současné době evropský projekt s názvem „Inovace a akcelerace aktivit pro odstraňování bariér při zaměstnávání osob infikovaných HIV“. Pracovníci ČSAP se s diskriminací HIV pozitivních na pracovištích v České republice setkávají již řadu let, prakticky od prvopočátků své existence, tedy od roku 1989. Se zvyšujícím se počtem HIV pozitivních v ČR a se stále účinnější léčbou, která dovoluje těmto lidem žít plnohodnotný život, včetně toho pracovního, logicky stoupá také počet případů, kdy se tito stávají oběťmi diskriminace. Nejvíce případů takové diskriminace přibylo v posledních dvou letech.

“Vážení spolupracovníci, tímto e-mailem Vás informuji, že Váš kolega XY – vedoucí vývojového odd. naší společnosti, je HIV POZITIVNÍ! Na základě toho byl pan XY na hodinu propuštěn a není již naším zaměstnancem. Doporučuji všem pracovníkům firmy, aby se nechali otestovat. Potvrzení o HIV negativitě budu přímo vyžadovat od následujících pracovníků, kteří – pokud ho nedoloží do 14 pracovních dnů – budou rovněž propuštěni bez nároku na odstupné.“ Výčet asi 20 pracovníků následuje spolu s celým jménem a fotografií „pachatele“, kontaktem na nemocnici, kde se lze nechat testovat a mapkou, jak se do nemocnice dostat. Podepsán je ředitel firmy…

Takový e-mail, s předmětem „Závažná zpráva – čtěte pozorně!“ byl skutečně sepsán ředitelem moravské pobočky zahraniční IT firmy před 2 lety a odeslán zhruba dvacítce kolegů člověka, na kterého v práci „prasklo“, že má v těle virus HIV. Možná se k tomu dokonce někomu přiznal sám v domnění toho, že naše společnost už je mnohem dál a osvícenější a tyto nedůležité věci prostě neřeší.

Jakkoli je infekce virem HIV závažným a dosud nevyléčitelným onemocněním, ví se od prvopočátku, že se nelze infikovat jinak, než:

  • nechráněným pohlavním stykem;
  • nakaženou krví, která se musí dostat do Vašeho krevního řečiště, aby k nákaze došlo – dochází tak hlavně při sdílení stříkaček a jehel při injekčním užívání drog;
  • z infikované matky na plod v průběhu těhotenství, případně při a po porodu, pokud nejsou dodržena příslušná doporučení lékařů.

Na základě výše popsaného lze tedy jistojistě vyloučit, že by bylo možné se nakazit při běžném sociálním kontaktu s HIV pozitivní osobou, byť by to byl kolega v práci, se kterým sdílíte třeba jeden stůl, občas mu podáte ruku nebo mluvíte do stejného telefonu. Dokonce toaletu můžete používat stejnou, a když se omylem napijete z jeho hrnku s kávou, buďte rovněž v klidu. Slinami se HIV také nepřenáší.

Nezapomínejte, prosím, že HIV pozitivní, kteří o své infekci vědí a jsou pod lékařským dohledem, většinou užívají velmi účinnou léčbu, díky které nejsou infekční – hladina viru v jejich tělních tekutinách je tak nízká, že nestačí k přenosu infekce. Problémem jsou naopak ti HIV pozitivní, kteří o své infekci nevědí. Jejich tzv. virová nálož je vysoká a mohou být velmi infekční. I u nich ale platí, že nákaza je možná pouze těmi třemi výše zmíněnými způsoby.

Pokud HIV pozitivní ztratí práci, hledá novou velmi obtížně, a to nejen díky vysoké nezaměstnanosti, ale hlavně kvůli stigmatizaci, které bývá kvůli svému onemocnění vystaven. Obecně platí, že pokud člověk v produktivním věku nepracuje, stává se závislým na státním sociálním systému, případně také na podpoře nestátního neziskového sektoru a pro něj osobně představuje tento fakt vážný stresový faktor. U nemocného člověka platí dvojnásob, že je žádoucí, aby kromě uspokojivého fyzického stavu byl také v dobré psychické kondici. Nezaměstnanost k dosažení duševní pohody bohužel nepřispívá. Cílem výše uvedeného projektu je tedy podpora zaměstnávání HIV pozitivních osob.

Další informace najdete na tomto webu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *