Jak měřit úspěšnost neziskovky?

Sdílet
Čas čtení: 3 minuty

K následující úvaze mě přivedly situace, v níž jsme se ocitli a ocitáme. V určitém okamžiku si vedení (nebo i spolupracovníci) obecně prospěšné společnosti položí otázky: “Máme tuto aktivitu realizovat, když největší námahu dá sehnat peníze na její realizaci? Skutečně máme věnovat tak velké množství energie na zajištění financí? Nemáme se věnovat činnostem, které lze financovat snazším způsobem, přitom jsou také ‘obecně prospěšné’ a vytvoří podobný efekt? Nemáme jít zkrátka tou pohodlnější cestou?”

Jsem přesvědčený, že nezisková organizace má realizovat ty činnosti, které nikdo jiný neudělá z důvodů, že je to “energeticky” a finančně náročné. Ópéeska by takovou práci měla dělat, protože tím naplní své obecně prospěšné cíle. Samozřejmě by neměla realizovat pouze tak náročné a sebezničující aktivity, protože smyslem je její existence, nikoliv zánik. Ale část aktivit by rozhodně měla patřit do oblastí, které “běžný člověk” (zaměstnanec nebo podnikatel) realizovat nebude.

Jak se měří úspěšnost firmy

Nepracuji ve firmě, ale několik let jsem tu příležitost měl. Možná jsou tedy má tvrzení nepřesná, ale přesto jsem přesvědčený o jejich platnosti. Úspěšná firma se podle mě pozná podle následujících faktorů (netvrdím, že jsou to všechny):

  • výše zisku na konci zúčtovacího období
  • procento trhu, které ovládá
  • relativní srovnání s konkurencí (“lepší”, “horší”)
  • mírou růstu – zisku, počtu zaměstnanců nebo akvizic (segmentů trhu či snad konkurence)

Úspěch firmy lze do jisté míry spočítat – lze stanovit náklady a příjmy, z nich se spočítá zisk, nebo ztráta. Motivací firmy je být lepší než konkurence a získat majoritu na trhu; dominovat mu. Cílem podnikání je být jedinečný (nemít konkurenci) a své výhody proměnit ve finanční (a osobní) úspěch. Je to tak?

Jak se měří úspěšnost neziskovky?

Obecně prospěšná společnost je na tom se svou činností jinak. Byť se v některých aktivitách dotýká podnikání (např. nabídka školení nebo konkurenceschopných služeb), její úspěšnost není tak snadno měřitelná. Lze samozřejmě stanovit náklady a příjmy, ovšem ne všechny. Pro neziskovku totiž pracují dobrovolníci, jejichž práce není (nemusí být) oceňována finančně, ale kteří mohou vytvářet příjmy. Úspěch neziskovky také nelze měřit relativně, tedy srovnáním – neexistují snad dvě natolik podobné organizace, aby je bylo možné srovnávat (resp. aby to srovnání mělo smysl).

Zajímavé je také zamyšlení nad konkurencí. Určitě lze tvrdit, že také neziskovky si konkurují:

  • mnohdy chtějí oslovit stejnou cílovou skupinu
  • čerpají ze stejných finančních zdrojů a usilují o totožné finanční prostředky
  • chtějí získat konkurenční výhodu úspěchem v médiích (čímž mohou získat de facto celý mediální prostor, který jsou média jejich oblasti ochotna věnovat)
  • není výjimkou nevraživost a antipatie na osobní úrovni

Ne všechny OPS mají úlevy na dani, takže ne všechny mají oproti firmám výhodu. Naše organizace je plátcem DPH.

Oproti firmě, která chce dominovat trhu a vydělávat co nejvíc peněz, jde neziskovce o zajištění vlastní existence a plnění cílů stanovených zakládací listinou (víceméně podle Maslowovy pyramidy, i když ta se vztahuje na lidi). Jsem přesvědčený, že ambice “ovládnout trh a být nejlepší” v případě neziskových aktivit absentuje. Nepopírám tím ambici “dělat svou práci co nejlépe”, to je ostatně jedna z hlavních motivací alespoň naší organizace (my chceme být také nejlepší “na trhu” ;-)). Ale pokud jsem měl možnost pozorovat činnosti, cíle a hodnoty lidí z jiných organizací, obvykle dominovaly elementární potřeby související s přežitím a zajištěním chodu (možná to nevypadá, ale řeší to úplně všichni, my také).

Je tedy neziskovka, které se “dynamicky nerozvíjí” a nehledá “perspektivní kreativce do motivovaného týmu mladých profesinálů” neúspěšná? Jak úspěch nebo neúspěch měřit? Jde to?

Šém jménem veřejná prospěšnost

Nejasnosti související s tím, co to vlastně znamená “neziskový” a “obecně prospěšná společnost”, komu má být ku prospěchu, kdo to posoudí a zda je to stav, vlastnost nebo cíl, se snaží objasnit novela občanského zákoníku a navazující zákony, resp. vyhlášky. Aktuálně (leden 2012) je “Občan” na programu jednání Senátu Parlamentu České republiky u prezidenta republiky a čeká na jeho podpis.

Pasáže týkající se veřejné prospěšnosti jsou jen krátké pasáže v celé rozsáhlé normě a rodily se v bouřlivé a hádavé atmosféře. Projednávané znění je bohužel tradiční mix toho, co napsali odborníci, připomínkovali praktici a ohnuli politici. Nikdo není plně spokojen a dá se očekávat, že v případě schválení budou různé subjekty pracovat na novelizovaném znění.

Současný návrh občanského zákoníku tedy obsahuje konstatování, že veřejná prospěšnost plyne z povahy aktivit společnosti. Aby bylo možné chápat veřejnou prospěšnost jako vlastnost organizace, musí být takové poslání definováno v zakládajících dokumentech, organizace musí být řízena bezúhonnými osobami a majetek musí být spravován s péčí řádného hospodáře.

Společnost, která se ztotožní s těmito hodnotami a doloží je, bude zapsána do seznamu veřejně prospěšných společností, přičemž to mohou být také ziskové právnické osoby nebo např. rozpočtové organizace. V této souvislosti dojde pravděpodobně ke zrušení názvu “obecně prospěšná společnost”. Pracovní verze nového názvu pro “neziskové a veřejně prospěšné společnosti”, který jsem slyšel zhruba na jaře 2011, je ústav.

Je toto skutečně cesta vedoucí k pojmenování úspěšnosti a zhodnocení práce subjektů, které pracují pro dobro společnosti? Je nutné bourat existující ekosystém a zavádět nová pravidla uprostřed hry? A rozpoznáme pak skutečně úspěšné a fungující neziskovky od těch stínových, které mají za úkol prát špinavé peníze politickým stranám, firmám a sportovním funkcionářům?

Nevím.

Zdroje, další informace

 

7 komentářů: „Jak měřit úspěšnost neziskovky?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *